Taizé

Modlitby na každý den

webadmin — 2024-12-02T19:05:04Z

- Modlitba / NoUpdateMention, inc-prayer

Přímé přenosy modliteb z Taizé

Marianna — 2021-05-05T21:07:00Z

Každou sobotu

Každou sobotu ve 20:30 se bude živě vysílat video s modlitbou z Taizé na sociálních sítích. Na této stránce najdete následně odkaz.

Program modlitby — 09/08/2025

Píseň	Alleluia (94)
Žalm 23	Alleluia 22 (77)
Biblické čtení	Psalm 27:4
Píseň	Atme in uns (158)
— Ticho —
Přímluvy	Kyrie 9 (83)
Píseň	In te confido (46)
Požehnání
Píseň	Laudate Dominum (10)
Evangelium	John 20:19-23
Písně	Az egek és a földek (118)
	Ô toi, l'au-delà de tout (149)

All songs from Taizé are © Ateliers et Presses de Taizé.
The song numbers refer to the Taizé songbook 2025-2026.
The songs can also be found from this page.


Psalms for the week

Každý den

Každý večer je možné poslouchat přenos modlitby z Taizé živě

Od pondělí do soboty ve 20:30 audio přenos z chrámu Smíření –⁠ přehrávač najdete v rámečku na vstupní stránce nebo níže.

Přímé přenosy modliteb z Taizé

Záznam modliteb

K dispozici je taky záznam posledních dvou modliteb pro ty, kteří si přejí se k modlitbě připojit později.

2022-02-28 20:30

Your browser does not support the audio element.

2022-02-27 20:30

Your browser does not support the audio element.

Typický program modlitby

V této sekci najdete noty a zvukové stopy, které vám pomohou při učení různých hlasů zpěvů z Taizé.

Večerní modlitba

Píseň
Žalm
Biblické čtení
Píseň
Ticho
Přímluvy nebo chvály
Píseň
Požehnání
Písně

Příprava modlitby se zpěvy z Taizé

webadmin — 2021-03-07T21:30:00Z

Jak vytrvat ve společné modlitbě? Tato otázka se objevuje často po pobytu v Taizé nebo po účasti na nějakém setkání mladých Taizé.

Na pomoc těm, kteří se ptají, jak připravit meditativní modlibu, která „nemá ani začátek ani konec,“ uvádíme několik podnětů.

Pro začátek modlitby vyberte jeden nebo dva chvalozpěvy.

Žalm

Ježíš se modlil tyto starodávné modlitby svého lidu, křesťané v nich odedávna nacházeli zdroj života. Žalmy nás uvádějí do velkého společenství všech věřících. Naše radosti i trápení, naše důvěra v Boha, naše touha, a dokonce i naše úzkost nacházejí v žalmech prostředek k vyjádření.

Verše žalmu může číst nebo zpívat jedna osoba nebo se v tom mohou střídat dva lidé. Po každém verši všichni zpívají aleluja nebo jinou odpověď. Pokud se verše zpívají, měly by být krátké, většinou dva řádky. Někde je možné, aby všichni drželi tón, do kterého sólista zpívá verš (tón se někdy v posledním akordu mění). Pokud se verše nezpívají, ale čtou, mohou být delší. Není nutné použít celý text žalmu. Vyberte klidně jen několik veršů: vždy ty nejpřístupnější.

Čtení

Četbou Písma svatého se přibližujeme „k nevyčerpatelnému prameni, jež žíznícímu poskytuje samého Boha“. (Origenes, 3. stol.) Písmo je „dopis Boha svému stvoření“, který nám dává „odkrýt Boží srdce v Božích slovech“. (Řehoř Veliký, 6. stol.)

Společenství, která mají modlitby pravidelně, často čtou knihy Písma systematicky. Modlitby, které se konají jednou týdně nebo měsíčně, mohou využívat úryvky podle vlastního výběru, které se například hodí k tématu modlitby a období roku. Přednes úryvku může být uveden slovy „čtení z …“ anebo „evangelium podle…“. Pokud se čtou dvě čtení, může být první ze Starého zákona, epištol nebo Skutků apoštolů nebo knihy Zjevení, druhé by mělo být vždy z evengelií. V tom případě je možné mezi čteními zazpívat jednu meditativní píseň.

Před tímto čtením nebo po něm se může zazpívat oslavující světlo Kristovo (např. Před tebou nebo Ježíši, přijď). Dítě nebo někdo z mladých lidí zapálí při tomto zpěvu svíci nebo lampu na podstavci – symbol připomínající Kristovu lásku, která je v životě každého člověka a v životě lidstva jako oheň, který nikdy nezhasíná, i když je noc velmi tmavá.

Píseň
Ticho

Když se snažíme vyjádřit společenství s Bohem slovy, často se nám nedostávají. Ale v srdci každého člověka se skrze Ducha svatého sám Kristus modlí víc, než si umíme představit.

Přestože se Bůh s námi nikdy nepřestává snažit komunikovat, nikdy se nechce vnucovat. Boží hlas je často slyšet jen jako šeptnutí, tichý dech. Setrvání v tichu před Boží přítomností spolu s otevřeností Duchu svatému je už modlitbou.

Cesta ke kontemplaci neznamená snahu dosáhnout vnitřního ticha za každou cenu tím, že použijeme nějakou techniku, která v nás vytvoří prázdno. Pokud místo toho necháme s dětskou důvěrou Krista, aby se tiše modlil v nás, objevíme jednoho dne, že v hloubce našeho nitra přebývá něčí Přítomnost.

Pro ticho uprostřed společné modlitby zvolíme raději jednu delší tichou chvíli (5–10 min.) než několik kratších. Pokud přítomní nejsou na modlitbu v tichu zvyklí, můžeme jim předem vysvětlit, o co se jedná. Možné je také ticho uvést slovy: „Nyní bude modlitba pokračovat několika minutami v tichu.“

Přímluvy nebo chvály

Modlitba proseb anebo chval, někdy podporovaná společenstvím tichým tónem podobně jako v případě žalmu, se může stát jakoby „ohnivým sloupem“ v srdci společné modlitby. Prosbami se naše modlitba rozšiřuje na rozměry celé lidské rodiny: svěřujeme Bohu radosti a naděje, zármutek a utrpení všech lidí, zvlášť těch, na které nikdo nepamatuje. Modlitba chval nás uschopňuje oslavovat vše, čím je pro nás Bůh.

Podobně jako u žalmu může jedna osoba nebo dva lidé zpívat nebo číst prosby či chvály, po kterých všichni zazpívají odpověď jako Kyrie eleison, Gospodi pomiluj (Pane, smiluj se) nebo Chvála tobě, Pane. Po předem připravených prosbách nebo chválách je možné ponechat trochu času, aby lidé spontánně vyslovili to, co si nesou v srdci. Tyto modlitby by měly být krátké a adresované Bohu: neměly by se změnit v rozhovor, ve kterém bychom si navzájem sdělovali své myšlenky nebo vnucovali ostatním názory pod záminkou, že je formulujeme jako modlitbu. I na tyto spontánní modlitby odpovídáme stejnou zpívanou odpovědí.

Otče náš
Závěrečná modlitba
Písně

Na konci může modlitba zpěvem pokračovat libovolně dlouhou dobu. S těmi, kdo se chtějí dále modlit, zůstane skupinka zpěváků, aby podpořila společný zpěv.

Ostatní je možné pozvat do vedlejších prostor, např. k přečtení úryvku z Bible a sdílení ve skupinkách s pomocí biblických rozjímání.

Informace o publikacích, které mohou být vhodnou pomůckou k přípravě modliteb se zpěvy z Taizé najdete v rubrice „Knihy, CD, videokazety“.

Přímluvná modlitba

Marianna — 2020-03-18T22:47:01Z

Každý pátek večer se všichni v Taizé shromáždí k modlitbě u kříže, při které mohou Kristu odevzdat svá břemena i těžkosti ostatních.

Hodnota ticha

Marianna — 2010-03-23T07:24:03Z

Třikrát denně se na kopci v Taizé vše zastaví: práce, biblické úvody, rozhovory. Zvony volají každého do kostela k modlitbě. Stovky, nebo dokonce tisíce převážně mladých lidí z celého světa se modlí a zpívají spolu s bratry komunity. Písmo se čte v několika jazycích. V centru každé společné modlitby je dlouhé ticho, jedinečný prostor pro setkání s Bohem.

Ticho a modlitba

Pokud si za svého průvodce zvolíme nejstarší modlitební knihu, biblické Žalmy, všimneme si dvou hlavních forem modlitby. Jednou z nich je nářek a volání o pomoc. Druhou je vzdávání díků a chvála Boha. Existuje ale ještě další, nenápadnější druh modlitby, který se neskládá ani z požadavků ani otevřeného vyjádření chvály. Například Žalm 131 nevyjadřuje nic jiného než ztišení a důvěru: „chovám se klidně a tiše … čekej, Izraeli, na Hospodina nyní i navěky.“

Občas naše modlitba oněmí. Pokojné společenství s Bohem se obejde beze slov. „Chovám se klidně a tiše. Jako odstavené dítě u své matky.“ Jako spokojené dítě, které přestalo plakat v matčině náručí, tak může „moje duše být se mnou“ v Boží přítomnosti. Modlitba pak nepotřebuje slova, a možná ani myšlenky.

Jak je možné takového vnitřního ticha dosáhnout? Občas jsme zdánlivě tiší, ale uvnitř vedeme sáhodlouhé debaty, přeme se s imaginárními partnery nebo sami se sebou. Utišení naší duše vyžaduje jistou jednoduchost: „Neženu se za velkými věcmi, za divy, jež nevystihnu.“ Ticho znamená uvědomit si, že starostmi mnoho nezmůžu. Ticho znamená přenechat Bohu to, co je mimo moji moc a schopnosti. I krátký okamžik ztišení je jako posvátné zastavení, sobotní odpočinek, oddech od starostí.

Hemžení našich myšlenek můžeme přirovnat k bouři, která zasáhla učedníky na lodi na Galilejském jezeru, zatímco Ježíš spal. Stejně jako oni i my můžeme být bezmocní, ustrašení a neschopní utišit sebe sama. Ale Kristus může přijít na pomoc i nám. Stejně jako pohrozil větru a moři a nastalo „velké ticho“, může utišit i naše srdce rozrušené strachem a starostmi (Mk 4).
Když zůstáváme v tichu, doufáme a důvěřujeme v Boha. Jeden žalm napovídá, že i ticho je formou chvály. Na začátku Žalmu 65 čteme: „Tobě, Bože, patří chvalozpěv.“ Tento překlad pochází z řečtiny, ale ve skutečnosti hebrejský text ve většině Biblí zní takto: „Ztišení znamená tebe chválit, Bože.“ Když skončí slova a myšlenky, Bůh může být chválen v tichém úžasu a obdivu.

Boží slovo – hrom a ticho

Na Sinaji Bůh promluvil k Mojžíšovi a Izraelitům. Hrom a blesky a ještě hlasitější zvuk polnice předcházel a provázel Boží slovo (Ex 19). O několik století později se prorok Elijáš vrací na tuto Boží horu. Tam zažívá bouři, zemětřesení a oheň stejně jako jeho předkové a byl připraven zaslechnout Boha v burácení hromu. Ale Pán nebyl v žádném z těchto známých mocných jevů. Když skončil hluk, Elijáš uslyšel „hlas tichý, jemný“ a Bůh k němu promluvil (1 Kr 19).

Mluví tedy Bůh burácivým hlasem nebo jemným vánkem? Máme si brát za vzor lid na Sinaji nebo proroka Elijáše? To je možná špatná alternativa. Ohromující jevy spojené s darem Desatera přikázání podtrhují jejich vážnost. Jejich zachovávání nebo odmítnutí je otázkou života a smrti. Pokud vidíme běžet dítě zrovna pod kola jedoucího auta, je správné křičet z plných plic. V podobných situacích zvěstují Boží slovo proroci tak, že z toho brní uši.

Hlasitý projev lze jen těžko přeslechnout, jak je působivý. Ale málokdy se dotkne srdcí. Člověk se takovému projevu spíš brání, než by ho přijal. Elijášova zkušenost ukazuje, že Bůh nechce budit dojem, ale chce být pochopen a přijat. Bůh si ke svému projevu zvolil „hlas tichý, jemný“. Toto je paradox:

Bůh je zticha, a přesto mluví

Když Bůh mluví „hlasem tichým, jemným“, má spíš možnost změnit naše srdce. Velká bouře na hoře Sinaji trhala skály, ale tiché Boží slovo může prolomit kamenná lidská srdce. Pro Elijáše samotného bylo náhlé ticho pravděpodobně děsivější než bouře a hromy. Hlasité a mocné Boží projevy byly Elijášovi známé. Boží ticho je zneklidňující, když je tak odlišné od toho, co Elijáš znal dříve.

Ticho nás uschopňuje k novému setkání s Bohem. V tichu může Boží slovo dosáhnout i skrytých koutů našeho srdce. V tichu dokazuje, že je „ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha.“ (Žid 4, 12) V tichu se přestáváme před Bohem skrývat a Kristovo světlo se nás může dotknout, uzdravit nás, a dokonce přetvořit to, za co se stydíme.

Ticho a láska

Kristus říká: „To je mé přikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.“ (J 15, 12) Abychom tato slova byli schopni přijmout a začít je uskutečňovat, potřebujeme ticho. Když jsme zneklidnění a nepokojní, máme tolik argumentů a důvodů neodpustit a prostě nemilovat. Ale pokud uklidníme a utišíme svou duši, tyto důvody začnou postrádat svůj smysl. Možná se někdy tichu vyhýbáme a dáváme přednost jakémukoli hluku, slovům a rozptýlení, protože vnitřní pokoj je riskantní: cítíme se v něm totiž prázdní a chudí, naše hořkost se ztrácí a tento pokoj nás vede k daru sebe sama. Naše srdce jsou v tichu a chudobě uchvácena Duchem svatým a naplněna bezpodmínečnou láskou. Ticho je pokorná, ale bezpečná cesta k lásce.

Ikony

webadmin — 2005-10-28T12:54:02Z

Ikony přispívají ke kráse modlitby. Jsou to jakoby otevřená okna, která nabízí vhled do skutečností Božího království a zpřítomňují je v naší modlitbě.

Ikona je obraz, avšak ne pouze ve výtvarném smyslu, tzn. obraz jako umělecké dílo: je symbolem vtělení a sděluje očím stejné duchovní poselství, jaké Slovo sděluje uším.

Podle sv. Jana Damašského (8. stol.) mají ikony své opodstatnění v Kristově příchodu na zem. Spása je spojená s vtělením Slova a tudíž se týká i hmoty: „Kdysi se netělesný a neviditelný Bůh nikdy nezobrazoval. Avšak nyní, když se Bůh zjevil v těle a přebýval mezi lidmi, zobrazuji jeho viditelnou podobu. Neklaním se hmotě, klaním se tvůrci hmoty, který se zhmotnil kvůli mně, který chtěl v hmotě přebývat a skrze hmotu mi přinesl spásu“.

Svým poselstvím víry, svou krásou a hloubkou může ikona otevřít prostor míru, podepřít touhu očekávání. Zve k přijetí spásy, která je spásou nejenom duše, ale i těla a stvoření.

Příprava vhodného místa pro meditativní modlitbu

webadmin — 2005-10-28T12:47:20Z

Nejvhodnějším místem ke společné modlitbě je kostel či modlitebna, někdy se však nabízí i jiné možnosti (farní sál, pohostinná domácnost, apod.). Úprava prostoru, kde se shromáždění koná, může přispět k tomu, aby zúčastnění pocítili milé přijetí při společném setkání s Bohem. K výzdobě mohou posloužit i velmi jednoduché prostředky: kříž, otevřená Bible, několik svíček, ikony… Pro ty, kdo chtějí sedět nebo klečet na zemi, je dobré, aby na podlaze byl koberec. Osvětlení má být tlumené, nesmí oslňovat.

Při modlitbě se celým svým bytím obracíme ke Kristu, je proto vhodné, aby byli všichni obráceni jedním směrem.

Před začátkem modlitby nezapomeňte rozdat zpěvníky (v případě jejich nedostatku alespoň texty zpěvů), nejlépe u vchodu, čímž každého příchozího zároveň uvítáte.

Ti, kdo modlitbu připravují a vedou její průběh, se co nejvíc snaží přispět k vytvoření a zachování pokojné atmosféry, jež napomáhá vnitřnímu usebrání. Samotnému zahájení modlitby by mělo předcházet ticho: již se nic neoznamuje ani nevysvětluje, aby se všichni mohli vnitřně ztišit.

Biblická čtení na každý den

webadmin — 2004-06-12T07:52:12Z
Uvádíme úryvky z Písma k denní meditaci, jak se čtou při polední modlitbě v Taizé. Biblické odkazy vyznačují většinou delší text, ze kterého úryvek pochází. - Modlitba / NoUpdateMention, inc-readings, readingrss.php